bojovník
/[ˈbojovɲiːk]/
Czechnoun
Definitions
- 1.fighter (person who fights, a combatant)
- 2.martial artist (practitioner and/or preceptor of martial arts)
- 3.warrior (person who is actively engaged in battle, conflict or warfare; a soldier)
Forms
- bojovnicefeminine
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | bojovník | bojovníci |
| Genitive | bojovníka | bojovníků |
| Dative | bojovníkovi, bojovníku | bojovníkům |
| Accusative | bojovníka | bojovníky |
| Vocative | bojovníku | bojovníci |
| Locative | bojovníkovi, bojovníku | bojovnících |
| Instrumental | bojovníkem | bojovníky |
Nominative
Singular
bojovník
Plural
bojovníci
Genitive
Singular
bojovníka
Plural
bojovníků
Dative
Singular
bojovníkovi, bojovníku
Plural
bojovníkům
Accusative
Singular
bojovníka
Plural
bojovníky
Vocative
Singular
bojovníku
Plural
bojovníci
Locative
Singular
bojovníkovi, bojovníku
Plural
bojovnících
Instrumental
Singular
bojovníkem
Plural
bojovníky