spontánní
/[ˈspontaːɲiː]/
Czechadj
Definitions
- 1.spontaneous (self generated; happening without any apparent external cause)
- 2.spontaneous (done by one's own free choice, or without planning)
- 3.spontaneous (proceeding from natural feeling or native tendency without external constraint)
Forms
- spontánnějšícomparative
- nejspontánnějšísuperlative
- spontánněadverb
- spontánnífeminine • nominative
- spontánníinanimate • nominative
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | spontánní | spontánní |
| Genitive | spontánního, spontánní | spontánních |
| Dative | spontánnímu, spontánní | spontánním |
| Accusative | spontánního, spontánní | spontánní |
| Locative | spontánním, spontánní | spontánních |
| Instrumental | spontánním, spontánní | spontánními |
Nominative
Singular
spontánní
Plural
spontánní
Genitive
Singular
spontánního, spontánní
Plural
spontánních
Dative
Singular
spontánnímu, spontánní
Plural
spontánním
Accusative
Singular
spontánního, spontánní
Plural
spontánní
Locative
Singular
spontánním, spontánní
Plural
spontánních
Instrumental
Singular
spontánním, spontánní
Plural
spontánními