skřípat
/[ˈskr̝̊iːpat]/
Czechverb
Definitions
- 1.to squeak, to screech
- 2.to gnash, to grind (teeth)
- 3.to scrunch
Forms
- zaskřípatperfective
- skřípatinfinitive
- skřípatiinfinitive
- skřípánínoun-from-verb
- skřípámfirst-person • indicative • singular
- skřípámefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- skřípejmefirst-person • imperative • plural
- skřípášindicative • second-person • singular
- skřípáteindicative • plural • second-person
- skřípejimperative • second-person • singular
- skřípejteimperative • plural • second-person
- skřípáindicative • singular • third-person
- skřípajíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- skřípajemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- skřípajícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- skřípajíceplural • present
- -past • plural
- skřípětalternative
Conjugation
Infinitive:skřípat, skřípati
| I | skřípám |
| we | skřípáme |
| you (sg) | skřípáš |
| you (pl) | skřípáte |
| he/she/it | skřípá |
| they | skřípají |
I
skřípám
we
skřípáme
you (sg)
skřípáš
you (pl)
skřípáte
he/she/it
skřípá
they
skřípají