píchat
/[ˈpiːxat]/
Czechverb
Definitions
- 1.to prick, to stab, to poke
- 2.to sting
- 3.to fuck
Forms
- píchnoutperfective
- píchatinfinitive
- píchatiinfinitive
- píchánínoun-from-verb
- píchámfirst-person • indicative • singular
- píchámefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- píchejmefirst-person • imperative • plural
- píchášindicative • second-person • singular
- pícháteindicative • plural • second-person
- píchejimperative • second-person • singular
- píchejteimperative • plural • second-person
- pícháindicative • singular • third-person
- píchajíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- píchajemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- píchajícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- píchajíceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:píchat, píchati
| I | píchám |
| we | pícháme |
| you (sg) | pícháš |
| you (pl) | pícháte |
| he/she/it | píchá |
| they | píchají |
I
píchám
we
pícháme
you (sg)
pícháš
you (pl)
pícháte
he/she/it
píchá
they
píchají