kouřívat
/[ˈkou̯r̝iːvat]/
Czechverb
Definitions
- 1.iterative of kouřit
- 2.to smoke (cigarettes, etc)
Forms
- kouřívatinfinitive
- kouřívatiinfinitive
- kouřívánínoun-from-verb
- kouřívámfirst-person • indicative • singular
- kouřívámefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- kouřívejmefirst-person • imperative • plural
- kouřívášindicative • second-person • singular
- kouříváteindicative • plural • second-person
- kouřívejimperative • second-person • singular
- kouřívejteimperative • plural • second-person
- kouříváindicative • singular • third-person
- kouřívajíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- kouřívajemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- kouřívajícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- kouřívajíceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:kouřívat, kouřívati
| I | kouřívám |
| we | kouříváme |
| you (sg) | kouříváš |
| you (pl) | kouříváte |
| he/she/it | kouřívá |
| they | kouřívají |
I
kouřívám
we
kouříváme
you (sg)
kouříváš
you (pl)
kouříváte
he/she/it
kouřívá
they
kouřívají
Full conjugation of kouřívat →