konec
/[ˈkonɛt͡s]/
Czechnoun
Definitions
- 1.end (extreme part)
- 2.end (purpose)
Forms
- koncovýadjective • relational
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | konec | konce |
| Genitive | konce | konců |
| Dative | konci | koncům |
| Accusative | konec | konce |
| Vocative | konci | konce |
| Locative | konci | koncích |
| Instrumental | koncem | konci |
Nominative
Singular
konec
Plural
konce
Genitive
Singular
konce
Plural
konců
Dative
Singular
konci
Plural
koncům
Accusative
Singular
konec
Plural
konce
Vocative
Singular
konci
Plural
konce
Locative
Singular
konci
Plural
koncích
Instrumental
Singular
koncem
Plural
konci