hláskování
/[ˈɦlaːskovaːɲiː]/
Czechnoun
Definitions
- 1.verbal noun of hláskovat
- 2.spelling
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | hláskování | hláskování |
| Genitive | hláskování | hláskování |
| Dative | hláskování | hláskováním |
| Accusative | hláskování | hláskování |
| Vocative | hláskování | hláskování |
| Locative | hláskování | hláskováních |
| Instrumental | hláskováním | hláskováními |
Nominative
Singular
hláskování
Plural
hláskování
Genitive
Singular
hláskování
Plural
hláskování
Dative
Singular
hláskování
Plural
hláskováním
Accusative
Singular
hláskování
Plural
hláskování
Vocative
Singular
hláskování
Plural
hláskování
Locative
Singular
hláskování
Plural
hláskováních
Instrumental
Singular
hláskováním
Plural
hláskováními