bělit
/[ˈbjɛlɪt]/
Czechverb
Definitions
- 1.to whiten
- 2.to bleach (to treat with bleach)
- 3.to turn white
Forms
- bělitinfinitive
- bělitiinfinitive
- bělenínoun-from-verb
- bělímfirst-person • indicative • singular
- bělímefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- bělmefirst-person • imperative • plural
- bělíšindicative • second-person • singular
- bělíteindicative • plural • second-person
- bělimperative • second-person • singular
- bělteimperative • plural • second-person
- bělíindicative • singular • third-person
- bělíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- bělemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- bělícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- bělíceplural • present
- -past • plural
- bílitalternative
Conjugation
Infinitive:bělit, běliti
| I | bělím |
| we | bělíme |
| you (sg) | bělíš |
| you (pl) | bělíte |
| he/she/it | bělí |
| they | bělí |
I
bělím
we
bělíme
you (sg)
bělíš
you (pl)
bělíte
he/she/it
bělí
they
bělí