říkávat
/[ˈr̝iːkaːvat]/
Czechverb
Definitions
- 1.iterative of říkat
- 2.to say, to tell
- 3.to say
Forms
- říkávatinfinitive
- říkávatiinfinitive
- říkávánínoun-from-verb
- říkávámfirst-person • indicative • singular
- říkávámefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- říkávejmefirst-person • imperative • plural
- říkávášindicative • second-person • singular
- říkáváteindicative • plural • second-person
- říkávejimperative • second-person • singular
- říkávejteimperative • plural • second-person
- říkáváindicative • singular • third-person
- říkávajíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- říkávajemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- říkávajícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- říkávajíceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:říkávat, říkávati
| I | říkávám |
| we | říkáváme |
| you (sg) | říkáváš |
| you (pl) | říkáváte |
| he/she/it | říkává |
| they | říkávají |
I
říkávám
we
říkáváme
you (sg)
říkáváš
you (pl)
říkáváte
he/she/it
říkává
they
říkávají